Umělé řasy, umělé vlasy, umělé prsa. Holka nejsi z Číny?

1. května 2013 v 17:15 | A
Koupila jsem si umělé řasy, protože jsem musela kvůli choreografii, ale zatím bylo dost času na přípravy. Při prvním nasazování jsem vyplácala půlku lepidla a stejně většina mi skončila v očích. Řasy se mi furt odlepovali a měla jsem těžká víčka. asi po dvaceti minutách jsem řasy vzala a i s krabičkou jsem je s úlevou vyhodila.

Koupila jsem si druhé umělé řasy.
Po krítkém tréningu jsem toto umění ovládla. Užila jsem si tři minuty v choreografii a stejně jsem je ihned servala dolů a s láskou uklidila do krabičky. Naše třetí choreografie (vytvořená z nudy asi během dvou týdnů) moc úspěchu neměla, takže sezóna pro tuto choreografii nám rychle skončila. Ulevilo se mi, že už si dál nemusím patlat do očí lepidlo a zahrabal jsem je hodně hluboko do skříně.

Koupila jsem si umělé vlasy.
Lépe řečeno příčesky. To jsem ještě měla vlasy hnědé a po prsa zhruba. S příčesky jsem je měla pod zadek. Vždy jsem je chtěla mít tak dlouhé. Cítila jsem těžkou hlavu a vlasy se mi hodně cuchaly. Nejméně pětkrát se mi stalo, že jsem si vlasy přisedla, nebo mi někdo (nebo já) prohrábl vlasy a zůstal mu pramínek v ruce. Po pár týdnech jsem si pramínky sundala a prodala je.

Koupila jsem si umělé nehty.
To bylo v době, kdy to byl velký hit mít umělé nehty. Jen jdete na dodělávku a nemusíte mít žádné nervy s tím. Já jsem nikdy umělé nehty nepotřebovala. Svoje mám pevné a dřív, než se mi nehet ulomí, tak se utrhne celý z kůže. Přesto jsem do toho šla. po chvíli mi došlo, že toto také není pro mě.

A pointa? Být umělá je hnus.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.