Běžím.

15. září 2013 v 19:50 | A
Já.
Já běžím.
Já běžím kupředu.
Já běžím kupředu s hudbou.
Já běžím kupředu s hudbou za svým snem.

Celý život se upínám k nějakému snu.
Je jedno jaký je, ale upínám se k němu. Rostu (to se stává) a moje prioroty se mění.
Každý rok, měsíc, den jsou jiné. Téměř nic (kromě rodiny) nezůstalo od mého narození stejné.
Změnil se můj vzhled, škola, bydliště, vkus, sport, přítel, přátelé, zájmy. Všechno je jiné.
Jen jedno tu zůstalo a zůstane hudba.

Hudba vyvolává strach, vztek, radost, euforii, dává energii, vypouští slzy, dává sílů. Popravdě, neumím si představit den bez hudby. Den bez toho, kdy bych neměla alespoň hodinu v uších sluchátka.
Hudba umí v okamžiku změnit náladu. Hudba dává poselství. Říká nám, jak moc milujeme, jak moc trpíme, jak moc si užíváme, jak moc jsme šťastní.
Když si člověk občas pustí jinou hudbu než populární, která má texty inteligenčně na úrovni houpacího koníka po dvou mrtvicích, tak zjistí, že hudba napříč spektrem od hip-hopu až po metal má nějaké více nebo méně hluboké poselství.

Faktem ale zůstává, že poslední rok se upínám ke snu dokonalé holčičky, kterou jsem vždy chtěla být.
Chtěla bych studovat práva, vážit padesát kg, jet na tomorrowland, vyfotit chelsea na trávníku s pohárem ligy mistrů, být na natáčení top gearu, bydlet v Londýně, mít kluka pro kterého budu princezna, nechat se více potetovat, procestovat celý svět, mít dvojče...
Utopie. To se mi asi nikdy nesplní,... ale já doufám ve splnění alespoň jedné položky (za rok a kus hurá do Belgie!).
Táta mě vždy učil, že je lepší být idiot mezi chytrými, než chytrý mezi idioty a tak to beru se svýmy sny také.
Raději budu mít vysoký cíl a splním ho na 75%, než nízký, který splním na 110%.

Tomuto přístupu mě do jisté míry naučila moje bývalá chemikářka, která říkala "nemusíte umět učivo na 110%, nejsme v Rusku (hahah, zrovna posluchám Moskau od Rammstein), mě stačí jen 100%".
Byla na nás přísná, vyžadovala přesné formulace a papouškování i osmi stran A4 bez jediného přeřeku ve formulaci, ale musí se nechcat, že jako jediná profesorka z nižšího gymplu mě něco naučila.
Od nikoho jiného bych se asi nenaučila- Elektronegativita je schopnost kovalentně vázaného prvku poutat k sobě elekrtonový pár (tímto Vám profesorko Horká děkuji, díky Vám o hodinách chemie mohu dospávat noční deficit).

Proč Miley? Protože Wrecking Ball mě inspirovala k napsaní tohohle článku. Hodně lidí na "novou" Miley reaguje negativně. Já jsem asi v menšině opozice a mám jí naopak mnohem raději, než kdy dřív. Dřív byla jen další zpěvačkou, která se zrodila v maskérně Disney, co má dlouhé navlněné vlasy, sladký úsměv a ještě sladší reperotár.
Miley udělala tlustou mezeru za érou Disney a začala být sama sebou.
Ostříhala si vlasy, zhubla, obléká se jinak... jediné co bych jí snad vytkla je vystoupení na vma.
Bylo to působivé, tvoří to hudební historii (je jedno, zda je pozitivní, nebo negativní... Hitlera také všichni známe) a všichni si budou dále říkat, že to bylo "to" vystoupení.

Do mého obvyklého repertoáru Miley vůbec nepatří, ale Wrecking Ball se do něj zařadí.
Klip má myšlenku, styl, hloubku stejně jako písnička.
No a co, že je nahá? Jsme lidé a v pravěku lidé byli nazí. Ano, samozřejmě jsou zde konvence, že zahalovat určité části těla se musí, to plně respektuji, ale když má krásné tělo (nejsem homosexuální, jen to konstatuji), tak proč by ho neukázala?
V klipu má klín, hrudník a pozadí zakryto. Lady Gaga v klipech ukazuje více a nikdo jí neřekne půl slova, protože Gaga je Gaga a po šatech z masa jsme si všichni zvykli na bláznivé kreace a oblečení- neoblečení.
Nic proti Lady Gaga nemám, naopak. Moc se těším na Artpop.
Fandím každému, kdo trošku vybočuje z řady. Bláznům patří svět a bez nás by na světě byla nuda.

Toť moje dnešní duševní zvracení. Mějte se pěkně. Milujte se a množte se.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.